Tak pravil velký Manitou

Poslední pondělí školního roku (a zároveň svatojánské) je natolik speciální, že musí být věnováno přírodě, hravosti a spolupráci. Vydaly se tedy indiánskou stezkou nesourodé skupiny 7 statečných a podělily se o práci na rozmanitých stanovištích. Někdo zapojil sílu, jiný hlavu, další rychlost a mnozí také hromadu laskavosti a trpělivosti. Poté, co trefili cíl, rozluštili hádanky a použili jazykové fígle, poznali ptáky a rostliny, mohli proběhnout, projít, pronést se či proplazit cílem, aby na jejich totemu přibyl další zářez; a to časový. Následovala opičí dráha, skládačky, malování a poezie. Za zvuku djembe a šamanských bubnů se všichni provlnili téměř k pravému poledni. A než byl naporcován bizon, dozvěděli jsme se, kdo byl nejrychlejší, nejhbitější, nejpřesnější, nejpoetičtější… a nejšťastnější.

Je zdravé být pospolu.

HOWG!

Na stezku můžete vstoupit tudy.

Vinnetou je bojovník,

který se ohně nebojí,

rád loví s puškou svojí,

kmenu svému rozumí.

Umí také pomáhat,

na rybolov chodí rád,

bizona si večer dají,

někdy ho i posnídají.

Je to přece Indián,

bydlí v teepee jako pán. (Nugetky)